Japonská turistická organizace JNTO zveřejnila 16. září odhad počtu zahraničních návštěvníků za srpen 2026: do Japonska přijelo 3 098 900 zahraničních návštěvníků, meziročně o 9,6 % méně. Tato čísla mohou vypadat jako konec japonského turistického boomu, případně jako „kocovina“ po Expu. Ale je tomu skutečně tak? Když se na čísla podíváme po jednotlivých trzích, dojdeme k odlišnému závěru.
Japonsko mimo Čínu stále roste, a to i proti rekordnímu srpnu 2025
Srovnávací základna je opravdu vysoká. Srpen 2025 byl prvním srpnem v historii, kdy Japonsko za jediný měsíc překročilo tři miliony návštěvníků. Světová výstava EXPO 2025 v Ósace tehdy běžela v plném provozu. Mohlo by se tedy zdát, že letošní pokles s tím souvisí.
Hlavní pohyb je ale jinde. Počet návštěvníků z Číny spadl o 59,0 % na 418 000 návštěvníků. Loni v srpnu jich přijelo přibližně 1,02 milionu. Čína sama tedy Japonsku ubrala kolem 600 000 lidí, zatímco celkový meziroční úbytek je zhruba 330 000. Zbytek světa výpadek nejen dorovnal, ale ještě přidal: po vyloučení Číny z obou let přijelo letos v srpnu asi o 11 % více návštěvníků než ve stejném měsíci loňského roku. Kdyby čínský trh zůstal na loňské úrovni, letošní srpen by skončil kolem 3,7 milionu návštěvníků, tedy výrazně nad dosavadním rekordem.
Data za jednotlivé trhy tuto hypotézu potvrzují. Korea vzrostla o 28,7 % na 850 500, Tchaj-wan o 7,3 % na 666 000, Hongkong o 9,4 % na 247 300. Ze třiadvaceti sledovaných trhů zaznamenaly Itálie a Španělsko vůbec nejsilnější měsíc své historie a dalších dvanáct trhů nejlepší srpen, jaký kdy mělo. Evropská poptávka po Japonsku je na historickém maximu. Pomáhá tomu i slabý jen: vůči koruně je o 14,4 % slabší než před dvěma lety, kurz ČNB k 17. 9. 2026 je 0,136 Kč za jen.
Čínský výpadek však nemá ekonomickou příčinu. Peking vyzval své občany, aby cesty do Japonska odložili, poté co premiérka Takaiči v listopadu 2025 poměrně ostře vystoupila k možnému konfliktu kolem Tchaj-wanu. Od té doby čínský trh prakticky zmizel: za první pololetí 2026 přijelo 2,06 milionu Číňanů proti 4,7 milionu o rok dříve.
Kansai: region, kde se „kocovina“ měla projevit nejvíc
Ósacká prefektura byla logickým místem, kde hledat post-expový propad. Za první pololetí roku 2026 ji navštívilo 8 183 000 zahraničních turistů, meziročně o 7,7 % méně. Čínský trh tam však klesl o 63,3 % na 987 000 lidí, tedy hlouběji než v Tokiu (pokles o 52,7 %) i než celostátní průměr. Ósaka byla na Číně závislejší než zbytek země a zaplatila za to nejvíc. Ředitel Ósackého turistického úřadu Hiroši Mizohata to na tiskové konferenci shrnul tak, že škoda z čínského propadu je zřetelně větší, než původně čekali.
Zajímavější je ale to, co přišlo potom. V červenci 2026 přijelo do Ósacké prefektury 1 467 000 zahraničních návštěvníků, meziročně o 0,1 % více. První plusový měsíc po čtyřech měsících poklesu, a to proti červenci expového roku. A to i přes to, že počet návštěvníků z Číny zůstal nadále o 56,1 % pod loňskými hodnotami. Tchaj-wan měl v Ósace nejsilnější měsíc své historie (180 000, nárůst o 26,4 %), Korea přidala 31,9 %, Hongkong 54,8 %, ostatní trhy pak 160,5 %.
Jinými slovy: region Kansai dokázal v jednom měsíci nahradit expovou návštěvnost i chybějící Číňany současně. To je výrazně jiná zpráva než kocovina po akci.
Místo Číny Korea a Amerika. Letiště přepisuje mapu linek
Kde se čínský odklon promítá nejtrvaleji, je letový řád. Letní sezóna 2026 má na kansajských letištích o 17 % méně mezinárodních osobních spojů než rok předtím. Čínské linky se propadly ze 536,5 letu týdně do 33 měst na 162,9 letu do 12 měst, tedy o sedmdesát procent. Korejská nabídka naproti tomu vzrostla o 26 % na 468,6 letu týdně a jihovýchodní Asie o 14 %. Po vyloučení Číny přidaly ostatní regiony 14 %. Mezinárodní nákladní doprava na Kansai International Airport navíc vzrostla o 31 %.
Tamní letiště tedy nepřišlo o svůj provoz, ale přestavuje si mapu linek. Nejvýraznější signál do budoucna přišel od United Airlines: od března 2027 obnoví denní spojení Los Angeles – Kansai International, poprvé po zhruba sedmadvaceti letech.
Co to znamená pro tezi z naší květnové analýzy?
V analýze ekonomického dopadu Expa 2025 jsme v květnu upozornili na riziko, že se Kansai zopakuje scénář roku 1970: dočasný impulz, po něm žádná strukturální strategie a dlouhý pomalý pokles váhy regionu. Napsali jsme, že rozhodující budou nejbližší tři roky.
Po prvních devíti měsících dat lze říct dvě věci. Riziko, které se skutečně materializovalo, není post-expová kocovina, ale koncentrace na jeden trh. A region na to zareagoval rychleji, než se čekalo, protože poptávka z Koreje, Tchaj-wanu, jihovýchodní Asie a Evropy pokryla výpadek, který nikdo neplánoval.
Otevřená otázka zůstává jedna a je to ta důležitější. Návštěvnost se nahradit podařila, útrata nikoli automaticky: čínský návštěvník patřil k nejvíce utrácejícím a data o výdajích v Kansai za rok 2026 zatím nemáme. Dokud nebudou, je předčasné tvrdit, že region vyměnil skladbu návštěvníků beze ztráty.
Co z toho plyne pro české firmy?
Za prvé, nečíst titulky o propadu japonského turismu jako signál o japonském trhu. Poptávka po Japonsku z Evropy je rekordní a japonská strana dnes aktivně hledá, čím nahradit čínskou závislost. To platí v cestovním ruchu i mimo něj, protože stejnou úvahu teď vedou japonské firmy o dodavatelských řetězcích.
Za druhé, Kansai je otevřenější než před rokem. Region má volné hotelové i letecké kapacity, které rok předtím spolykalo Expo, a regionální samosprávy hledají zahraniční partnery aktivněji než v době, kdy jim návštěvnost rostla sama.
Za třetí, náklady jdou nahoru. Palivové příplatky po konfliktu v oblasti Perského zálivu zvedly ceny letenek a japonská strana s tím počítá jako s rizikem. Kdo plánuje na rok 2027 cesty nebo účast na veletrhu, měl by kalkulovat s vyšší cenou dopravy než letos.
Za čtvrté, Japonsko právě ukázalo, co udělá se zavedeným trhem závislost na jediném odběrateli, do které vstoupí politika: jeden projev premiérky v listopadu a za půl roku chybí víc než polovina čínských návštěvníků. Česká exportní struktura je koncentrovaná podobně. Do zemí Evropské unie mířilo v roce 2025 77,5 % českého vývozu, na samotné Německo připadá kolem třiceti procent. Je to logické: blízkost a napojení na německé dodavatelské řetězce jsou mimořádně efektivní a nikdo nemá opouštět trh, který mu vydělává. Účet za takovou závislost ale nepřichází postupně, může přijít naráz a bez ohlášení. A druhý trh se nedá postavit ve chvíli, kdy ho firma potřebuje. České firmy přitom mají právě v Japonsku co nabídnout, navíc teď, kdy se hledají náhrady za některé čínské dodavatele: přesné strojírenství, komponenty pro polovodiče, energetika, biotechnologie, vývoj software. Japonská vláda navíc letos vstup zahraničních firem sama podporuje, od bezplatných služeb JETRO po daňové pobídky u větších investic.
Jak pomáhá Czech-Japan Hub
Czech-Japan Hub je nezisková platforma, která navazuje na českou účast na světové výstavě EXPO 2025 Osaka, Kansai. Během ní jsme vybudovali silnou síť přímých kontaktů v japonském byznysu, vládních i regionálních organizacích i kulturních a vzdělávacích institucích. Tato síť je k dispozici členům Hubu.
Nejsme agentura a nenahrazujeme CzechTrade ani JETRO. Doplňujeme je však tam, kde státní nástroje končí, tedy u konkrétního vztahu s konkrétním člověkem. V Kansai to dnes znamená hlavně jedno: víme, kdo v regionu právě teď hledá jinou než čínskou poptávku, a umíme vaši firmu představit přímo, ne odkazem do databáze.